Zemřel Hermann Zapf, autor písem Palatino a Optima

zapfhermannVe čtvrtek 4. června letošního roku zemřel v úctyhodném věku 96 let německý typograf Hermann Zapf, jedna z nejvýznamnějších osobností svého oboru ve 20. století. Dlouhý životní příběh Hermanna Zapfa je zajímavý a poučný z mnoha hledisek. Nejen. že toho zažil mnoho z hlediska dějinného, ale také byl pozorovatelem i účastníkem několika revolucí v typografii, které souvisely kupříkladu s nástupem digitální technologie a nutností přizpůsobit výrobu i aplikaci písem obrazovkám počítačů. V jeho odkazu najdeme fonty, s nimiž se budeme v reálném i digitálním světě potkávat ještě dlouho.

font_palatinoRadioamatér obsazuje Gibraltar

Hermann Zapf se narodil 8. listopadu 1918 v Norimberku – den před tím, než se Německo stalo republikou. Vyrůstal v letech, kdy poraženým Německem zmítala těžké hospodářská krize, jeho matka jej tedy přihlásila do jedné ze škol, kde děti dostávaly obědy z programu financovaného tehdejším americkým prezidentem Hooverem. Nadšený radioamatér Zapf chtěl původně studovat Ohmův Polytechnický Institut v Norimberku, ale po nástupu NSDAP k moci měl kádrové problémy a musel hledat cestu jinde. Nejprve měl v úmyslu vyučit se litografem, ale mnohde byl odmítnut a tak nakonec nastoupil do učení jakožto retušér fotografií. Jeho mistr v něm brzy objevil nadání pro kaligrafii a tak mu začal svěřovat tématické zakázky.

V roce 1938 se Zapf odstěhoval do Frankfurtu, kde našel práci v písmomalířské dílně „Werkstatt Haus zum Fürsteneck“. Vytvořil také své první písmo pro společnost  Linotype – frakturu s názvem Gilgenhart. Za nevyhnutelné blízkosti druhé světové války se ani Zapfovi nevyhnul povolávací rozkaz, nikdy se z něj však nestal voják na frontové linii. Nejprve byl odvolán, aby posílil Siegfriedovu obrannou linii mezi Německem a Francií, v roce 1942 pak byl povolán znova k dělostřelectvu. Sám přiznává, že artilerie pro něj nebyla to pravé, tudíž byl nakonec převelen tam, kde mohl zužitkovat své kreslířské schopnosti – ke kartografickému útvaru ve Francii, kde se zabýval především mapováním španělských železničních tras za účelem eventuálního útoku na Gibraltar. Konec války jej zastihl ve francouzském zajetí.

Nejdřív Palatino, potom počítače

Těsně po válce učil Hermann Zapf typografii v Norimberku a Frankfurtu, také se věnoval grafické úpravě knih. Poznal svou budoucí ženu Gudrun von Hesse, s níž se v roce 1951 oženil.. V těchto letech ovšem také stvořil svá průlomová písma – nejprve Palatino (pojmenované dle slavného italského kaligrafa ze 16. století Giambattisty Palatina) v roce 1948 a pak Optima, navržená v roce 1952 (ovšem poprvé použita o 6 let později).

Optima_font_sampleZatímco v 50. letech se ještě při sazbě písem nejčastěji používal roztavený kov odlévaný do forem, v 60. letech se přihlásily o slovo nové technologie. Fotosazba vytlačila starší metody v podstatě během dekády a objevovaly se i názory, že by k sazbě bylo možno využít možnosti počítačů. Právě Zapf byl jedním z průkopníků těchto myšlenek. Zpočátku nebyl brán příliš vážně ani na své domovské univerzitě, ovšem zájem o jeho práci a myšlenky měli za oceánem, kde mu bylo nabídnuto angažmá a čestná profesura na univerzitě v Austinu. Jeho žena se však nechtěla do Texasu přestěhovat, čímž celý plán zkrachoval.

Prognózy vizionáře se naplnily

Nakonec ale právě ve Spojených státech nalezl Zapf místo, kde by své nápady uplatnil. Od roku 1977 vyučoval na University of Rochester (kam pravidelně létal ze svého domova v německém Darmstadtu) speciální program zaměřený na počítačovou typografii, první svého druhu na světě. Téhož roku také založil se společníky Aaronem Burnsem a Herbem Lubalinem společnost Design Processing International, Inc., která se zabývala vývojem typografických počítačových programů pro užití mimo odbornou sféru. Při práci využíval kontaktů na velké společnosti jako IBM a Xerox, jenž získal na univerzitě a které mu pomohly k dalšímu zdokonalení počítačové typografie. Až předčasná úmrtí jeho kolegů v letech 1987, resp. 1991 slibně rozvíjející se společnost zastavily a Zapf pokračoval dále v Německu. Ani ve stáří neopustil Hermann Zapf zcela tvorbu písem – výsledkem byl kupříkladu font Zapfino, na němž začal pracovat v roce 1993.

Některá z písem, jež Hermann Zapf vymyslel a navrhnul, pevně zakotvila mezi nejpoužívanějšími fonty ve fyzickém i digitálním světě. Palatino se prý dodnes řadí mezi deset celosvětově nejpoužívanějších fontů, variaci Palatino Linotype mohou používat jakožto kmenovou součást uživatelé Microsoft Wordu na celém světě. ITF Zapf Chancery i Zapfino jsou součástí operačního systému OS X a Optima zdomácněla na slavných pomnících, knihách, obálkách hudebních alb i v logách velkých společností. Níže naleznete několik příkladů, u nichž si můžete vždy vzpomenout na bohatý život a záslužnou práci Hermann Zapfa.

Možná nejznámějším místem, kde lze vidět font Optima, je Vietnam War Memorial ve Washingtonu, DC. Je jím napsáno 58 300 jmen amerických vojáků, kteří byli zabiti, potažmo zmizeli ve Vietnamské válce.

Možná nejznámějším místem, kde lze vidět font Optima, je Vietnam War Memorial ve Washingtonu, DC. Je jím napsáno 58 300 jmen amerických vojáků, kteří byli zabiti, potažmo zmizeli ve Vietnamské válce.

 

Stejný font  je použit také na památníku obětem útoků z 11. září 2001, jenž se nachází na místě World Trade Center v New Yorku.

Stejný font je použit také na památníku obětem útoků z 11. září 2001, jenž se nachází na místě World Trade Center v New Yorku.

 

 Optima je použita také v závěrečných titulcích kultovního hororu „Vymítač ďábla“ režiséra Williama Friedkina z roku 1973.

Kampaň republikánského kandidáte na prezidenta USA Johna McCaina taktéž využívala Optimu jakožto primární font.

Kampaň republikánského kandidáte na prezidenta USA Johna McCaina taktéž využívala Optimu jakožto primární font.

 

Současné logo internetového portálu Yahoo je taktéž Optima, byť s mírně modifikovanými znaky.

Současné logo internetového portálu Yahoo je taktéž Optima, byť s mírně modifikovanými znaky.

 

Mezi lety 2000 - 2007 visela Optima taktéž nad všemi pobočkami obchodního řetězce Marks & Spencer.

Mezi lety 2000 – 2007 visela Optima taktéž nad všemi pobočkami obchodního řetězce Marks & Spencer.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Doporučte nás...Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn0Digg this