Jak na kalibraci ofsetového tiskového procesu

CMYK nebo smyk?

CMYK nebo smyk?

V dnešním článku vám náš host, Jan smékal, přední český odborník na colormanagement prozradí, jak postupovat při standardizaci tiskového procesu. Cílem je tak dosáhnout opakovatelného barevného podání v souladu s normou. Kalibrace ofsetového tiskového procesu mají sloužit k tomu, aby výsledek tisku byl ve vizuální barevné shodě s certifikovaným digitálním nátiskem. Tak je splněna základní podmínka úspěšné tiskové služby: vyplnit představu zákazníka o jeho díle.

Cíl = ISO a Fogra

Prvním krokem, jak si nakalibrovat ofsetový tiskový proces, typicky na materiál lesklá/matná křída, je seznámení se s tiskovou normou ISO 12647-2 a pochopení vzniku a používání referencí Fogra. Měli by vám být jasné pojmy jako je spektrální měření CIE Lab barev, určení nádechu papíru a jeho fluorescence, statistická metoda měření kompenzačních křivek nebo rovnováha tisku na šedou barvu. Následující řádky dají velmi stručný návod, jak postupovat.

Určení papíru

Prvním krokem při kalibracích tiskového stroje je výběr papíru. V podstatě je to nejobtížnější úkol, protože současné materiály tiskové normě ISO 12647-2:2004 příliš neodpovídají. Jsou totiž stále více a více vyráběny z recyklovaných materiálů, jejich přirozená barva je více a více šedá, což na trhu snižuje jejich uplatnění. Proto výrobci papírů používají trik, jak docílit vysoké bělosti. Tímto trikem jsou optické zjasňovače, přidávané do nátěrových hmot. Výsledný papír sice není čistě bílý, ale jako bílý jej vnímáme, protože optické zjasňovače pohltí dopadající UV záření a zpět emitují záření modrých vlnových délek. Papír je sice bílý, ale také studený, což je zásadní problém pokud si výsledný tisk srovnáváte s digitálním nátiskem. Náprava stavu je jednoduchá: V prosinci 2013 vyšla nová verze tiskové normy ISO 12647-2, která s těmito optickými zjasňovači počítá, upravuje procesní parametry, jak substrátu, tak i tiskových barev a nárůstových křivek, aby ofsetový tisk po barevné stránce odpovídal dnešním, reálným materiálům.

Dávkování barvy

Prvním krokem v kalibracích je určení správného dávkování každé tiskové barvy CMYK. Tisková norma ISO 12647-2 a z ní odvozená Fogra39L definují nános barvy jako odstín vyjádřený v CIE Lab barvovém prostoru. Pokud chcete, aby tisk barevně odpovídal referenci, musíte se s dávkou barvy dostat k určeným hodnotám do tolerance DE maximálně 5, ideální jsou hodnoty okolo 2 až 3.

Urceni davkovani barvy a mereni tiskove skaly

Urceni davkovani barvy a mereni tiskove skaly

Tato hodnota je závislá na kvalitě papíru, zejména na množství obsažených optických zjasňovačů, a na kvalitě tiskové barvy, tedy na jejím výrobci, jak se popasoval s pigmenty, které barva obsahuje. Je dobré si zároveň ověřit, že i sekundární soutisky, tedy červená, modrá a zelená barva jsou v souladu s ISO normou. Ve stavu, kdy dávkování tiskové barvy vykazuje shodu s ISO 12647-2, má smysl začít měřit nárůstové křivky, neboli TVI (tone vale increase)

Kompenzační křivky

Kompenzační křivky, které se zavedou do ripu u CtP mají za úkol na tiskovém stroji vymodelovat cílovou nárůstovou křivku TVI převzatou s ISO normy, nebo z reference Fogra39L. Pozor, je nutno si předem přečíst normu ISO 10128, která říká, za jakých podmínek vedou kompenzační křivky k barevně správnému tiskovému procesu.

Návrh kompenzačních křivek

Návrh kompenzačních křivek

Prvním krokem při návrhu kompenzační křivky, je změření vlastní křivky nárůstu tiskového bodu na daný materiál, typicky na lesklou či matnou křídu. Tato křivka není nikdy totožná s křivkou normovanou, vždy vyžaduje větší či menší úpravy v závislosti na substrátu, typu tiskové barvy a kvalitě ofsetového stroje. Druhým krokem je volba cílové křivky, např. křivka typu A z ISO normy, což je křivka, která ve 40 % rastru dává nárůst 13 %. Pokud to vaše prepress workflow nebo rip podporuje, postačí zadat křivku naměřenou a křivku normalizovanou. Software si sám vypočítá, jak desku kompenzovat, aby vše vyšlo korektně. Pokud vaše workflow nedisponuje takovýmto aparátem, pak je nutno kompenzace vypočítat – ale pozor, nejedná se o prosté odečtení obou křivek od sebe.

Jde to i jinak?

Kompenzační křivky jsou tím nejjednodušším nástrojem, jak kalibraci provést. Ale často při horších tiskových barvách, nebo při příliš odlišném papíru od ISO normy, barevný výsledek neodpovídá referenci, typicky Fogra39L. Pak je nutno zvolit pokročilejší metody, např. metodu kalibrací na neutrální šedou G7, nebo metodu CMYK/CMYK převodů, které jsou schopny vykompenzoval jakékoliv odlišnosti tiskového procesu od specifikace reference.

TIP: Zaujal Vás článek? Pak doporučujeme projít si Honzův web www.standardizace.cz a přihlásit se k odběru jeho skvělých newsletterů. A zajímá-li vás problematika do hloubky, ozvěte se mu, rád vám pomůže.

Doporučte nás...Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn5Digg this