„I ta nejjednodušší skládánka je origami,“ říká Katka Pilařová

nahledTam, kde někteří vidí list vypadnutý z poznámkového bloku, neplatnou jízdenku či neplatný leták, jiní vidí květ, lišku či jeřába. Nebo další nepřeberné množství originálních tvarů a motivů. Japonské umění skládání papíru – origami – je zálibou nenáročnou na finance a přitom kreativní a ušlechtilou. Co vlastně pojem origami znamená, jak začít se skládáním papíru i jak se sdružují čeští origamisté, nám v rozhovoru objasnila předsedkyně České origami společnosti Kateřina Pilařová.

Jakým způsobem lze laikovi nejvíce přiblížit podstatu origami? Lze je vnímat spíše jako koníček, nebo také svým způsobem jako určitou formu umění nebo rituální činnost?

Pro většinu lidí je origami, tedy skládání papíru, jen koníčkem. Ovšem koníčkem, který člověka uklidňuje, nutí k soustředění na samotné skládání a výsledným výrobkem je pak možno někomu dalšímu udělat radost.Jsou samozřejmě origamisté, kteří jsou skutečně výtvarnými umělci a dokáží vymyslet a poskládat úžasné modely či kompozice. Já mezi ně určitě nepatřím, ale za takové české origami umělce mohu jmenovat paní Miladu Bláhovou a pány Ondřeje Cibulku či Petra Stuchlého.
Origami jako rituální činnost je již spíše historickou záležitostí. Origami pochází z Japonska, kde je ještě nyní možné setkat se s origami v rámci náboženských obřadů. Ale mnohem častěji se s origami setkáme jako s tvořivou zábavnou činností.

Kdy u Vás naplno propukla záliba v origami? Co Vám osobně na této činnosti přijde nejvíce poutavé?

Já jsem se k origami dostala vstupem do skautského oddílu, když mi bylo 8 let. Oddíl tehdy vedla paní Milada Bláhová, která v nás zálibu v origami probudila. Mně tento koníček zůstal dodnes a nejvíc na něm oceňuji tu možnost dělat lidem radost neobvyklým způsobem.

Jak by měl postupovat člověk, kterého skládání z papíru nějakým způsobem zaujme a rád by se origami věnoval systematičtěji? Lze doporučit nějakou užitečnou literaturu? Pořádají se kurzy a workshopy, které by se rozvíjení origami věnovaly?

V dnešní době je nejlepším zdrojem informací i návodů na skládání origami internet. Začátečníkům doporučuji skládát spíše podle videonávodů nebo za pomoci origamisty, který už má větší zkušenosti se skládáním papíru i se čtením návodů ke skládání. Ne všechny návody jsou dost přesné a občas v nich jsou dokonce chyby, což může začínajícího origamistu poněkud zmást. Kurzy origami před pár lety pořádal v Praze pan Ondřej Cibulka, který později vydal vlastní knihu origami návodů. Jeho kniha je takovou učebnicí či slabikářem origami, lze ji tedy začátečníkům jen doporučit.

Origami mamut. AUTOR: Ondřej Cibulka

Origami mamut. AUTOR: Ondřej Cibulka

Kořeny origami sahají až do Japonska 9. století našeho letopočtu. Dnes se však jedná již o celosvětově rozšířený fenomén. Lze vysledovat nějaké rozdíly mezi tím, jak se origami skládá kupříkladu v Evropě a Asii? Existují odlišné „školy“ a tradice origami?

V dnešním moderním světě se rozdíly smazávají a všude na světě najdeme origamisty vyznávající různé směry origami. Jedním z možných dělení origami je na klasické, realistické a abstraktní. Východní-klasické skládání papíru vychází ze staré japonské školy, zobrazuje květiny, zvířata, předměty a je poměrně jednoduché. Skládanky mají pouze přibližný tvar a skutečný vzor pouze napodobují. Západní-realistické origami představuje přesnou kopii skutečného vzoru se všemi detaily. Návody na tyto skládanky jsou někdy tvořeny pomocí počítače a jejich složení zvládne jen trénovaný origamista s obrovskou trpělivostí. Skládání totiž může trvat i mnoho hodin. Geometrické, abstraktní origami tvoří složité mnohostěny, pyramidy, koule a jiná geometrická tělesa z mnohokrát se opakující jedné skládanky, jejíž části na sebe navazují a důmyslně do sebe zapadají.

Jako téměř každá systematická činnost, i origami disponuje určitým souborem pravidel a definic. Kde je hranice mezi „pouhou“ skládankou a origami? Co se v rámci origami nesmí a jaké postupy jsou naopak ceněny?

Origami je jen cizí slovo pro skládanku či skládání papíru. Žádné hranice tedy nejsou, i ta nejjednodušší skládánka je origami :) Origami je kreativní výtvarné umění a je jen na autorovi, jaký postup při tvorbě použije. Podle míry úpravy papíru se může od „čistého“ origami z jednoho čtverce papíru posunout různými směry. Papír je možné například vrstvit, barvit, stříhat, namáčet, lepit a podobně. Je pak otázkou, co je ještě origami a co již „jen“ dílo z papíru. Na to se názory různí …

Při origami bude hrát nezanedbatelnou úlohu materiál. Jaké parametry musí mít papír určený ke skládání? Obecně řečeno – z jakých typů papíru lze motivy nejlépe složit a které jsou naopak velmi nevhodné?

Existují speciální papíry na skládání, které se vyznačují především tím, že tzv. drží sklad. Tedy že se papír po přeložení netrhá a při rozložení papíru je sklad zřetelný a lze jej například překlopit opačným směrem. Obecně se dá ale říct, že ke skládání se hodí jakýkoli papír, jen je třeba k danému papíru vybrat vhodnou skládanku. Chceme-li například skládat nějaký velmi složitý model, kde bude hodně vrstev papíru na sobě, vybereme papír tenký a pevný. Naopak jednoduchý model na pár skladů je možné složit i ze čtvrtky nebo ručního papíru. V případě modelu velkých rozměrů je dokonce nutné zvolit dostatečně silný papír, aby se výsledná skládanka nezhroutila.

Origami buvolové. AUTOR František Grebeníček

Origami buvolové. AUTOR František Grebeníček

Jakým způsobem lze posoudit schopnosti a mistrovství origamisty? Existují nějaké obecně uznávané dílčí mety a dosažitelné cíle – například složení nějakého extrémně složitého motivu – nebo vše závisí na individuálních cílech origamisty?

Origami je výtvarné umění, nikoli sport. Každý origamista si tedy sám stanoví cíle, kterých chce dosáhnout. Soutěže ve skládání papíru se ale konají, nejběžnější soutěž je ve skládání „vlaštovek“ čili různých letadélek, kdy je samozřejmě cílem, aby skládanka doletěla co nejdále nebo se co nejdelší dobu udržela ve vzduchu. Také v Guinnessově knize rekordů najdeme origami :).

Co bylo motivací k založení České origami společnosti? Kolik má v současnosti členů a kolik aktivních origamistů se zhruba v České republice může nacházet?

Impulsem k založení České origami společnosti bylo setkání pozdějšího prvního předsedy ČOS Františka Grebeníčka a origamisty z Německa Joana Sallase, který v roce 2003 vystavoval v Ostravě „Klobouky na míru, tentokrát z papíru“. Motivací bylo sdružit origamisty z České republiky a navázat spolupráci se zahraničními origami společnostmi.
Českou origami společností prošlo od jejího založení v roce 2003 na 70 origamistů, v současné době je aktivnějších členů kolem 25. Odhaduji, že v České republice se mohou nacházet nejméně stovky origamistů, jen nemají zájem se sdružovat a ventilovat svou zálibu veřejně.

Jaké jsou hlavní aktivity společnosti a jakým způsobem se o její činnosti může dozvědět veřejnost? Spolupracujete s obdobnými společnostmi ze zahraničí?

Česká origami společnost sdružuje nadšené origamisty, pořádá výstavy, origami dílny a mezinárodní setkání, snaží se o šíření informací o tomto zajímavém umění. Aktuální informace najdete na http://www.origami-cos.cz.
V období 2006 – 2014 uspořádala Česká origami společnost přes 20 výstav po celé České republice, jmenujme například výstavy v Kolíně, Berouně či Blovicích. Od roku 2008 pak každoročně pořádá mezinárodní origami setkání se zajímavými zahraničními hosty, které se většinou koná v Praze. Členové České origami společnosti také vyjíždějí na origami setkání do zahraniční, nejčastěji do Německa, ale i do Polska či Maďarska.

Snímek z výstavy České origami společnosti v Poličce, která se uskutečnila v roce 2010.

Snímek z výstavy České origami společnosti v Poličce, která se uskutečnila v roce 2010.

Jednou z nedávných událostí, ve spojitosti s nimiž se o origami hovořilo i v celostátních médiích, byla výstava „10 000 jeřábů pro Kubíka a Martinu“ v prostorách Arkád Pankrác. Víme, že origami jeřáby skládali lidé z celé České republiky na podporu dvou lidí stižených nešťastným osudem. Kde se ovšem vzal zvyk skládání papírových jeřábů pro štěstí?

Jeřáb je v Japonsku symbolem dlouhého života a patří mezi nejoblíbenější skládanky. Lidé si často desítky nebo i stovky skládaných jeřábů navlékají na dlouhé šňůry a zavěšují v bytě pro štěstí. Zhotovování šňůr s tisícem navlečených papírových jeřábů je také stále oblíbenou zábavou nemocných, kteří věří, že tak přispívají ke svému uzdravení. Zvlášť dojemně působí setkání s těmito origami v památnících obětí atomového bombardování v Hirošimě a Nagasaki. Jeřáb se stal mezinárodním symbolem míru poté, co lidi na celém světě oslovil životní příběh japonského děvčátka Sadako Sasaki. Sadako byly dva roky, když dopadla atomová bomba na Hirošimu. V jedenácti letech onemocněla leukémií – nemocí z ozáření. Pustila se tedy do skládání jeřábů a věřila, že se uzdraví. Bohužel, zemřela dříve, než jich složila vytoužený tisíc. V roce 1958 byl v Hirošimě odhalen pomník dětským obětem války, který znázorňuje děvčátko držící v ruce nedokončeného papírového jeřába.

Chtěla byste na závěr rozhovoru vzkázat něco čtenářům?

Nebojte se papíru :) I potištěnému kancelářskému papíru můžete dát nový smysl tím, že jej párkrát přeložíte a vytvoříte origami, kterým potěšíte sebe nebo někoho ve vašem okolí.

Tisíc papírových jeřábů složených členy České origami společnosti.

Tisíc papírových jeřábů složených členy České origami společnosti.

Foto v náhledu: Origami pávi autora Ondřeje Cibulky

Doporučte nás...Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn0Digg this