George Eastman – muž, který dal lidem fotoaparát do ruky

George Eastman12. července letošního roku si připomínáme 161. výročí od narození amerického vynálezce, průmyslníka a obchodníka George Eastmana. Ač jeho jméno obvykle člověk nevyjmenuje po boku velkých vynálezců 19. a 20. století, značka, kterou založil a budoval. zní (libo)zvučně dodnes – Kodak. Přesto, že v minulých letech prožívala značka existenciální problémy, slavnou historii a stále otevřenou budoucnost ji nelze upřít. Více než 120 let tradice a bez nadsázky revoluční přístup k fotografování – toť zásluhy, na nichž má právě George Eastman lví podíl.

Z účetního nadšeným fotografem

G. Eastman, cca 1890

G. Eastman, cca 1890

George Eastman se narodil 12. července 1854 ve Waterville ve státě New York. Jeho otec byl zakladatelem pokrokové Obchodní akademie v nedalekém Rochesteru a rodina se za ním brzy přistěhovalo. Již v Georgových šesti letech ovšem otec zemřel, jeho slibný projekt se rozpadl a rodina se dostala do finanční tísně. Eastman musel od 14 let pracovat, aby pomohl s uživením rodiny, a kvůli nutnosti nastoupit na plný úvazek nedokončil ani střední školu. Postupně se propracoval od poslíčka v pojišťovací společnosti až na účetního v bance.

Ve 24 letech se Eastman chystal na výlet do Santa Dominga, hlavního to města Dominikánské republiky. Aby zdokumentoval své zážitky, pořídil si na cesty fotoaparát. Tehdejší „fotoaparát na cesty“ měl zhruba rozměry dnešní mikrovlnné trouby a aby byl použitelný, bylo nutné k němu tahat také těžký stativ, stan na vyvolávání snímků, hromadu rozličných chemikálií a zásobu destiček. Eastman do Dominikánské republiky nakonec neodjel – ale fotografování se stalo jeho vášní. A možná ani ne tak v uměleckém smyslu slova. Eastmana fascinoval fotografický proces, ona komplikovaná alchymie, která vedla ke zrození snímku – a probudil se v něm zájem  celý proces zjednodušit.

Název, co se ničemu nepodobal

Eastmanovy želatinové destičky.

Eastmanovy želatinové destičky.

Na základě četby britských časopisů o fotografii a předchozích výzkumů lidí jako Richard L. Maddox nebo Charles Bennet se po třech letech experimentování Eastmanovi povedlo zdokonalit takzvaný suchý želatinový proces. Tehdy primárně užívaný kolodiový proces měl jednu podstatnou nevýhodu – fotografické destičky musely zůstat mokré až do momentu expozice a proto je bylo nutno připravovat až těsně před fotografováním. Znamenalo to Eastmanovi dobře známou nutnost tahat s sebou v podstatě příruční laboratoř. Destičky potahované želatinou s fotografickými činidly ovšem nevysychaly, byly přenosné a daly se z nich pořídit negativy, které nebylo nutné vyvolat okamžitě, V letech 1879/1880 si nechal patentovat stroj na hromadnou výrobu želatinových destiček, což mu otevřelo dveře k fotografickému podnikání.

V roce 1881 založil Eastman spolu s podnikatelem Henrym Strongem  společnost Eastman Dry Plate Company. O tři roky později si nechal zaregistrovat obchodní značku Kodak. Pokud jste si někdy lámali hlavu nad tím, co světoznámý název znamená, již nemusíte více – neznamená nic. Eastman zkrátka hledal název, který by dobře zněl, snadno se pamatoval a nebyl s ničím existujícím spojován.

Vy zmáčknete spoušť, my zařídíme zbytek

Eastman se ve svém vývoji a podnikání snažil hledat taková řešení, která by fotografický proces zjednodušila a fotografování přiblížila nejširším masám. Jednou své cíle vystihnul bonmotem, že by chtěl, aby „se fotoaparát stal stejně praktickým, jako obyčejná tužka“, V roce 1885 uvedl na trh první fotografický film. Želatinou již nepotahoval destičky, nýbrž papírový pásek, jenž se dal stočit do role a byl navržen tak, aby šel umístit do většiny držáku na destičky, jimiž disponovaly tehdejší fotoaparáty. Rok 1888 pak znamenal absolutní průlom – zákazníkům se dostal do ruky „skříňový fotoaparát“ (box camera) KODAK. Na tehdejší poměry malá, přenosná a principiálně velice jednoduchá „krabička“ stála pouhých 25 USD a obsluhovat ji mohl doopravdy každý, aniž by kdy sáhl na nějakou fotochemikálii. Fotoaparát se prodával automaticky s filmem na 100 fotografií. Jakmile jej zákazník vypotřeboval, poslal celý fotoaparát zpátky do továrny v Rochesteru, kde mu fotografie vyvolali a film vyměnili za nový. Celá tato taškařice stála jen 10 dolarů.

Reklama na jeden z prvních fotoaparátů Kodak s ikonickým sloganem "You press the button, we do the rest."

Reklama na jeden z prvních fotoaparátů Kodak s ikonickým sloganem „You press the button, we do the rest.“

Kromě technologických inovací byl nespornou výhodou Kodaku také precizní marketing. Heslo „vy zmáčknete spoušť – my zařídíme vše ostatní“ se vžilo jako slogan a vystihovalo firemní politiku. Mezi Eastmanova kréda patřila otevřenost k zákazníkům a důraz na jejich potřeby, masová produkce za nízké ceny, celosvětová distribuce a rozsáhlá reklama. Fotografování se skutečně stávalo koníčkem, který si může dovolit každý – a s příchodem fotoaparátu „Brownie“ v roce 1900, jehož zaváděcí cena byla jeden jediný dolar, se toto heslo naplnilo beze zbytku. Navíc již nebylo nutné fotoaparát posílat do továrny kvůli vyvolávání snímků – role s filmem byla vyjmutelná a vyvolat ji mohli technici na prodejnách Kodak, chemici a klidně i fotoamatéři. Ohromně populární model byl následován dalšími a reklamní „Kodak Girl“ se mohla každý rok usmívat z plakátu na zákazníky s novým fotoaparátem v ruce.

Populární model Kodak Brownie z roku 1900.

Populární model Kodak Brownie z roku 1900.

Myšlením obchodník, duší filantrop

George Eastman neproslul pouze jako úspěšný podnikatel, ale také jako štědrý filantrop. Za svého života rozdal přes 100 milionů USD, což by při přepočtu na dnešní měnu byla ještě mnohem závratnější částka. Velké množství prostředků věnoval kupříkladu University of Rochester. Jen do Massachusettského Technologického institutu (MIT) Investoval přes 20 milionů. V Rochesteru dále podpořil výstavbu hudební konzervatoře a zubařské školy – ostatně, hudba patřila mezi jeho velké vášně a o stomatologickou péči (zejména dostupnost zubní péče pro děti) měl taktéž zájem.

Takto se vyvíjelo logo společnosti Eastman Kodak od začátku 20 století až do dnešních dní.

Takto se vyvíjelo logo společnosti Eastman Kodak od začátku 20 století až do dnešních dní.

V 77 letech se George Eastman rozhodl ukončit život vlastní rukou, leč jeho rozhodnutí se nedá označit za zcela nepochopitelné. Poslední léta života mu komplikovalo degenerativní onemocnění páteře a neodvratitelná vidina posledních let života strávených pasivně, na invalidním vozíku a v bolestech způsobila, že se po krátké návštěvě přátel 14. března 1932 zastřelil. Nechal po sobě vzkaz znějící :“Přátelé, má práce je hotova – proč čekat?“ Eastmanův odkaz ovšem  přežil až do dnešních dní a přes to, že nástup digitální a mobilní fotografie s firmou, již zakládal, řádně zacloumala, dodnes nese jeho jméno. A až se jednou stane, že neponese – stále bude člověkem, díky němuž se fotografování stalo způsobem uchování vzpomínek zábavou, koníčkem a radostí pro široké masy.

Doporučte nás...Share on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter0Share on LinkedIn0Digg this